Velikonoční tradiční Jidáše z kynutého těsta

Velikonoce bez Jidášů jsou jako Vánoce bez vánočky. Toto drobné kynuté pečivo, které se tradičně peče na Škaredou středu nebo Zelený čtvrtek, je oslavou nového života a lidových tradic. Na rozdíl od velkého mazance jsou Jidáše hravé – jejich tvarování do spirálek a uzlíků baví děti i dospělé, a navíc jsou díky použití smetany neuvěřitelně vlahé. Když je pak ještě horké potřete směsí medu a másla, získají nádherný lesk a sladkou krustu, která se v ústech doslova rozplývá. Je to přesně ten typ pečiva, které nejlépe chutná s šálkem kakaa nebo ranní kávou, zatímco za oknem svítí první jarní slunce.

Samotný název a tvar tohoto pečiva odkazuje na biblický příběh o Jidášovi, přičemž zakroucený tvar válečků má symbolizovat provaz, na kterém se nešťastný učedník oběsil. Lidová tradice však tuto symboliku přetavila v radostnější zvyk – věřilo se, že kdo sní Jidáše potřeného medem za svítání, bude po celý rok chráněn před hadím uštknutím a včelím bodnutím. Zajímavostí u našeho receptu je použití třtinového cukru a muškátového oříšku, které těstu dodávají hlubší, karamelovější tón a krásně doplňují svěžest citronové kůry. Je to poctivé kynuté těsto, které díky smetaně zůstává měkké i několik dní, pokud ho tedy stihnete schovat.

Jidáše jsou fantastické v tom, že nabízejí prostor pro vaši fantazii. Tradiční tvary spirálek (šneků) můžete doplnit o různé uzlíky, pletýnky nebo dokonce tvary ptáčků. Pokud chcete experimentovat s chutí, můžete do těsta přidat hrst rozinek namočených v rumu nebo nasekané mandle. Skvělou variací je také přidání trošky mletého anýzu, který se v některých regionech do Jidášů přidával pro ještě výraznější aroma. Pokud nejste fanoušky medu, můžete hotové kousky jen lehce pocukrovat, ale právě ta medovo-máslová lázeň je to, co dělá Jidáše Jidáši.

Péct Jidáše znamená na chvíli se zastavit a užít si tu klidnou atmosféru kynoucího těsta. Je to lidský, upřímný recept, který nevyžaduje hodiny u trouby, ale výsledek je přitom naprosto profesionální. Vůně muškátu a citronu, která se line z kuchyně, je tou nejlepší pozvánkou k rodinnému stolu. Jsou to drobné radosti, které dělají svátky nezapomenutelnými – kousek historie, který chutná po domově a jaru.