Segedínský guláš z vepřové plece

Segedínský guláš patří k jídlům, která mají zvláštní schopnost vracet nás domů. Stačí, aby se z kuchyně začala linout vůně dušeného masa, cibule a kysaného zelí, a člověk má hned pocit, že je všechno tak, jak má být. Tahle klasika české kuchyně je poctivá, sytá a ideální na dny, kdy potřebujete pořádné jídlo, které zahřeje a zasytí celou rodinu.

Přestože se mu říká segedínský, jeho původ je trochu zahalený mýty. Název sice evokuje maďarský Szeged, ale podobu, jakou známe dnes – tedy kombinaci vepřového masa, smetany a kysaného zelí – si recept postupně našel hlavně v českých a slovenských kuchyních. Právě tady se z něj stalo jedno z nejoblíbenějších „hospodských“ jídel, které ale skvěle funguje i doma u rodinného stolu.

Segedínský guláš z vepřové plece vyniká jemným, šťavnatým masem, které se při správné přípravě krásně rozpadá. Krémová omáčka má plnou chuť, ale není těžká, jak by se mohlo zdát. Kysané zelí dodává pokrmu lehkou kyselost, která celý guláš příjemně vyvažuje a brání tomu, aby byl fádní nebo přesycený.

Velkou výhodou segedínu je jeho „rodinný“ charakter. Je to jídlo, které se vaří v jednom hrnci, dá se připravit dopředu a druhý den často chutná ještě lépe. Skvěle se hodí na víkendový oběd, kdy se sejde víc lidí, ale obstojí i jako poctivá večeře po náročném dni.

Pokud máte chuť si recept lehce přizpůsobit, možností je hned několik. Někdo dává přednost tučnější variantě s bůčkem, jiný přidává více kmínu nebo trochu pálivé papriky pro výraznější chuť. Oblíbená je také verze bez smetany, která je lehčí, ale pořád plná chuti. A místo klasického houskového knedlíku můžete segedín podávat třeba s bramborovým nebo chlupatým knedlíkem.