Staročeská uhlířina se slaninou

Někdy ty nejlepší chutě najdeme v receptech, které vznikly z naprosté skromnosti. Staročeská uhlířina je přesně tím typem jídla – poctivá, jednoduchá a neuvěřitelně sytá. Je to pokrm, který voní dýmem, sádlem a domovem. Pokud hledáte způsob, jak nakrmit celou rodinu za pár korun, a přitom si královsky pochutnat, uhlířina je trefou do černého. Kombinace brambor a měkkých moučných noků, které se společně vaří v jednom hrnci, vytváří dokonalý základ pro křupavou cibulku a voňavou slaninu.

Své jméno tahle dobrota nedostala náhodou. Tradičně se připravovala v lesích u milířů, kde uhlíři pálili dřevěné uhlí. Ti neměli času nazbyt ani peněz na rozhazování, a tak potřebovali jídlo, které se uvaří „v jednom kotli“, dodá energii na těžkou práci a přečká i drsnější podmínky. Uhlířina byla ideální – suroviny jako brambory, mouka a kousek špeku měl doma v komoře každý. Postupem času se z lesů dostala do vesnických chalup a dnes se k ní s láskou vracíme jako k jednomu z pilířů naší lidové gastronomie.

Kouzlo uhlířiny tkví v tom, jak snadno ji můžete přizpůsobit tomu, co máte zrovna po ruce. I když je verze s anglickou slaninou naprostou klasikou, naši předkové ji často vylepšovali tím, co sezóna nabídla. Skvělá je varianta s osmaženým kysaným zelím, které jídlu dodá příjemný říz. Pokud máte v mrazáku hrst sušených hub, neváhejte je do základu přidat – uhlířina pak získá hlubokou lesní vůni. A pro milovníky mléčných chutí? Zkuste hotové jídlo posypat trochou strouhaného tvrdého tvarohu nebo ho zapít hrnkem vychlazeného podmáslí.

Staročeská uhlířina je důkazem, že kulinářské štěstí nemusí být složité. Nejlépe chutná přímo z pánve, ještě horká, když je slanina krásně vypečená a cibulka sladká a hnědá. Je to jídlo, které vás vrátí ke kořenům a připomene vám, že poctivá domácí kuchyně stojí na jednoduchosti a dobrých surovinách. Stačí jeden talíř a hned pochopíte, proč naši předkové na tohle jídlo nedali dopustit.