Bylinková sůl z libečku jen ze 2 ingrediencí

Když se v pozdním jaru a v létě na zahrádkách rozroste libeček, často nevíme, co s tou obří voňavou hradbou dělat. Do polévky hodíte dvě snítky, do omáčky pár lístků, ale zbytek téhle fantastické bylinky dál bují na záhonu. Je obrovská škoda nechat ho ladem nebo se spoléhat na kupované polévkové kostky a unifikované kořenicí směsi plné umělých zvýrazňovačů chuti, protihrudkujících látek a zbytečné chemie. Dokonalým způsobem, jak si uchovat tu nejsilnější esenci léta ve skleničce na celý rok dopředu, je domácí bylinková sůl z libečku jen ze dvou ingrediencí. Zapomeňte na složité sušení celých svazků, které v komoře časem ztratí barvu i sílu. Tenhle recept chytře spojuje dravou chuť čerstvých listů s obyčejnou solí. Výsledkem je neuvěřitelně aromatické, smaragdově zelené domácí dochucovadlo, které okamžitě pozvedne každou polévku, sos pod maso nebo obyčejné vařené brambory na úplně jinou úroveň.

I když si libeček spojujeme hlavně s tradiční českou bramboračkou, tato bylinka pochází z oblasti Persie a Středomoří. Už staří Římané ho milovali a vozili ho s sebou po celé Evropě, protože fungoval jako univerzální přírodní lék a intenzivní koření. Nápad konzervovat čerstvé bylinky přímo v soli je kulinářským fíglem, který proslavila hlavně francouzská Provence. Obrovskou zajímavostí tohoto postupu je, že sůl bleskově vytáhne z čerstvých rozmixovaných listů veškerou buněčnou šťávu. Vznikne tak vlhká, sytě zelená pasta, kterou následným šetrným sušením při velmi nízké teplotě stabilizujete. Nízké stupně v troubě jsou naprosto klíčové – esenciální oleje v libečku se díky tomu neodpaří, sůl neztratí své typické „maggi“ aroma a uchová si zářivou, živou barvu, která v běžném sušáku na bylinky ráda šedne.

Největší pecka na téhle bylinkové soli je její absolutní přímočarost, nulová cena a fakt, že vám v kuchyni vydrží klidně roky bez jakékoliv ztráty kvality. Stačí jen dodržet jednoduchý trik – nechat listy po umytí pár hodin zvadnout a oschnout na utěrce, aby do soli nešla zbytečná povrchová voda. Poctivé promnutí usušené směsi v dlaních je pak tou nejlepší tečkou, která ze soli udělá nádherně jemný a homogenní prášek. Když hotový zelený zázrak uzavřete do čisté skleničky a schováte do temné spíže, získáte luxusní kulinářskou zbraň. Polévky, omáčky i steaky s ní získají takový říz, že už na průmyslová dochucovadla v obchodě ani nepomyslíte.