Pečená adžika s cibulí a česnekem

Řekněme si to na rovinu – když se vám na konci léta sejde na lince hora zralých rajčat a červených paprik, první, co vás napadne, je klasické lečo nebo domácí kečup. Jenže lečo nejí každý a kečupu už máte plný sklep z minulé sezóny. Pokud letos chcete zkusit něco, co má opravdový šmrnc, neskutečně voní a v zimě s tím při vaření uděláte naprostou díru do světa, vsaďte na pečenou adžiku. Tahle voňavá dobrota je neuvěřitelně hladká, chuťově bohatá a v podstatě návyková. Celý vtip a kouzlo téhle verze spočívá v tom, že zeleninu nejdřív hodíte na plech a upečete. Rajčata i papriky v troubě úžasně zesládnou, pustí tu nejlepší šťávu a dostanou takový ten hluboký, lehce uzený nádech.

Možná ten název zní trochu exoticky, ale tahle omáčka má kořeny v drsné a pohostinné kuchyni na Kavkazu. Tamní hospodyně s ní odjakživa dochucovaly snad úplně všechno, co jim přišlo pod ruku. Skutečným esem v rukávu naší pečené varianty je ale česnek s cibulí. Když totiž vezmete celé hlavy česneku, jen je zakápnete olejem a upečete je ve slupce, stane se zázrak. Česnek ztratí svoji pálivou štiplavost, úplně změkne a vy z něj pak vymáčknete neskutečně sladkou, krémovou pastu. Ta pak spolu s oloupanými pečenými paprikami udělá tak luxusní základ, že se mu žádná sklenička ze supermarketu ani nepřiblíží.

Nejlepší na celé adžice je to, jak moc si ji můžete upravit podle svého. Pokud doma milujete ostřejší jídla, stačí k zelenině přihodit pár pálivých chilli papriček nebo trochu mletého koriandru, který tomu dodá tu správnou jiskru. Omáčka chutná fantasticky ještě teplá rovnou z hrnce, ale když sklenice necháte poctivě vychladnout dnem vzhůru pod dekou, do zimy se nádherně rozleží. Pak už jen stačí vzít čerstvý chleba, udělat křupavou topinku a namazat ji touhle sametovou nádherou. Skvěle ale poslouží i jako blesková omáčka na těstoviny, když nestíháte, nebo jako luxusní dip k nedělní sekané a fláku masa.